Znáš to. Sleduješ zápas. Je v zásadě úplně jedno či fotbalový, hokejový nebo MMA. Při otevření piva ti před očima proběhne znovu reklama na tipování. Kurzy nejsou vůbec špatné a už na základě nich víš předpokládat, jak by se měl zápas vyvíjet a samozřejmě, jaký bude stav na konci zápasu.
Mým cílem nyní není nabádat lidi na sázení, ale poukázat na jeden velmi zajímavý aspekt, který jsem si při tipérsky komunitě všiml. A to rozdělování jednotlivých týmů / jednotlivců do kategorií. Každý zápas si takto umí člověk rozebrat na menší části a v podstatě tipovat na základě předpokladů, kde ten, či onen tým bude patřit. Pojďme si je představit.
„Outsider“ – nikdy, ale že opravdu nikdy nevyhrává. Je to přesně ten tým v tabulce, který sice hraje první ligu, ale nikdo u něj nevidí žádné šance. Zkrátka se nezlepšuje, stagnuje a je stále na jednom (obvykle posledním) místě.
„Teda, nevím, nevím“ – to je ten tým, jehož výsledky vůbec nejsou konstantní. Jednou zahrají velmi dobře, jindy je dokáže pokořit úplná hloupost či častokrát vlastní chyba. Člověk opravdu neví, co má od něj očekávat. Přílišná důvěra způsobuje mnohokrát zklamání hraničící se zoufalstvím. Zkrátka a dobře – nikdy nevíš, jak to dopadne.
„Tipérsky istotka“ – vítězí. Když tvůj tip obsahuje tento tým, s jistotou se víš spolehnout, že zápas skončí tak, jak chceš. Víš, že tvoje peníze jsou dobře investované a víš, co máš čekat. Spolehlivé a dobré výsledky jsou ovocem jejich tvrdé práce, sebekázně a odhodlání.
Každý jeden den se odehrávají po celém světě různé zápasy. Ty ale nejsou až tak důležité, jako ty zápasy, kdy se postavíme na jednu strany my, proti věcem, se kterými zápasíme den co den. A já bych ti teď rád položil pár otázek. Do které kategorie by ses zařadil? Když položíš na druhou stranu proti sobě cokoliv, s čím zápasíš, byl by si ten, který vyhrává? Přesvědčil by si své pracovní okolí, že investovat peníze do tebe se vyplatí? Nebo nad tebou všechno vyhrává. Jakémukoli problému se snažíš vyhnout, a pokud i přijde na souboj, raději už z dálky zvedáš bílou vlajku. Možná si proměnlivý jako počasí. Jednou podáš výkon hodný obdivu, ale jakmile se rychlá motivace mine, upadají.
Nevím jak ty, ale já bych chtěl být „tipérsky istotka“. Chci vítězit. Chci, aby mé okolí vědělo, že se na mě může spolehnout. Když se proti mně postaví jakákoliv potíž, se kterou zápasím, chci být na té vítězné straně.
Použijme ale trochu kritického myšlení. Být stále navrchu a stále vyhrávat nelze. I Barcelona jednou zakopne. A to je dobré. Když jsem já hrával fotbal, dostali jsme se do stádia, kdy výhra byla naší povinností. V naší lize jsme byli Nepremožiteľný a s ostatními klukama jsme soupeřili, kdo dokáže dát hezčí gól. A tehdy jsem to pochopil. Nikam jsem se neposouval. Pohodlná výhra mi nepřinášela to zlepšení, které je a bylo pro mě tak důležité.
Naopak, pokud hrajete příliš vysokou ligu, čímž mám na mysli příliš vysoké a nezvládnutelné cíle, možná je načase vystoupit z tohoto koloběhu proher. Neustále přehrávání ve vás může totiž zničit i tu poslední špetku sebevědomí, kterou v sobě nosíte. Sestoupit do nižší ligy není hanba. Je třeba začít lze s banálními věcmi. A když už budete jasná „tipérsky istotka“, a začne vám být až příliš pohodlně, je načase si naplánovat zápasy s těžšími soupeři.
Jak se ale stát tipérsky istotkou? Budeš potřebovat hodně odhodlání, železnou sebekázeň a odpracovat si to!
